Křídly ze světla rozežene temnotu,
vedouc nás k blaženosti, k daru věčnému.

Nemilován 1.Akt

Zahalen tajemstvím je její dar,
tudíž ho hledáme a bereme ho do nebes (? lol).
Kapky čeří vodu,
potulná duše nenahází klidu.

Nemilován 2.Akt

Není žádná nenávist, jen štěstí,
jsi milován bohyní,
jako Hrdina světů, Hrdina svítání.

Ztracená duše snila o zítřku,
nadutost ztracená,
křídla potrhaná, konec je nablízku.

Nemilován 3.Akt

Příteli, letíš do dálky?
Do světa, který hnusí se mě i tobě?
Vše, co čeká tě jsou jen temné zítřky,
kde fouká vítr, jedno je.

Příteli, tvé toužení,
je darem od bohyně, nositelem žití.

I přes nebláhé zítřky,
nic nesmí mému návratu zabránit.

Nemilován 4.Akt

Příteli, osud je krutý,
nezůstala ani čest, nejsou ani sny.
Bohyně již vystřelila šíp.

Má duše, poskvrněná mstou,
vydržela i mučení, pro dosažení konce cesty.
Pro záchranu mou,
a tvůj klid.

Legenda praví o obětování se, na světa konci,
Jako vítr, tiše se po vodě nesoucí.

Nemilován 5.Akt -Vytovřil Genesis- (ůpůel)

I přes neblahé zítřky,
nic nesmí zabránit mému návratu.
Jako rosa, jež chladí zem.
Jako náhradu za nebesa, moře, písky,
nabízím ti tuto němou oběť.