Hodně lidí si o mě určitě myslí že můj svět je omezenej na anime, japonsko a počítače. Právě tyhle jedince vyvedu z omylu. Za studených nocí když se mi nechtěj zavřít oči naladim youtube a pustím si do uší pár mocnejch rytmů. Stejně je tomu i dnes a tak jsem se rozhodl napsat pár mejch názorů na hudbu jako takovou.
Nevim jak je to u ostatních, ale já mám problém v dnešní době najít opravdu dobrou hudbu. Neříkám že dnešní hudba je špatná(až na vyjímky samozřejmě). I já si sem tam pustím nějakou tu moderní elektroniku. Ale jak to říct, prostě to neni ono. Dobrá hudba vás má přinutit k pohybu. Nemyslím tím teď jen podupávání nohou či pohupávání hlavou do rytmu. To s vámi udělá jen hudba sympatická. Dobrá hudba vám má vstoupit do krevního oběhu, zabydlet se ve všech orgánech a všechny je rozeznít. Začnou se vám klepat chodidla, potom kolena a nakonec se vám rozhýbe celý tělo.
Začne se vám v srdci rozlejvat takovej strašně příjemnej pocit náhle se měnící v tlak kterej vás přinutí házet celým tělem ze strany na stranu. V tom začnete pociťovat potřebu vybuchnout. Všechno je vám najednou u prdele a vy žijete jen pro ten jedinej moment.
A přesně tohle se mnou témeř žádná hudba dneška nedělá.
Možná je to tim že se kus mojí duše zasekl někde v minulosti a jen pomocí hudby z těch dob můžu bejt alespoň na chvíli kompletní.
Přidám pár songů u kterejch přesně tohle cejtim.
No, je jich samozřejmě mnohem víc. Tyhle ale poslouchám tak asi nejčastěsc a prokládám je queenama
A to je konec mýho dalšího výlevu. Teď si otevřu okno….. pak ho zavřu a jdu spát.
Souhlasim, jsem na tom stejně. Dnešní muzika, aspoň většina, nemá to kouzlo, který vás při prvních tónech uvrhne do transu a vaše tělo se hýbe samo. Poslouchám starší muziku a to cos jsem dal zním a ráda poslouchám.