Jednoho večera stalo se, že velice inteligentní a krásný člověk jménem Druid nemohl usnout. Dlouho předlouho přemýšlel co s tím, až ho napadl geniální nápad. Vrátí se do dětských let a pustí si nějakou audiopohádku. V naději že si poslechne klasiky jako perníkovou chaloupku nebo červenou karkulku našel na internetu server co streamuje pohádky celý den a klikl na play……

No a tak se ke mě dostal jakýsi impuls k tomu, abych zjistil jestli dnešní pohádky ještě za něco stojí. Ony údajné audiopohádky opravdu ničí dítě. Jak jsem psal v úvodu, na nejmenovaném serveru jsem měl možnost poslouchat dvě pohádky. První byla O lvíčkvovi. V podstatě šlo o to že i když to byl looser maminka mu dávala plané naděje že bude jednou králem zvířat. Onen lvíček měl dva nejlepší kamarády, hienu a zpívajícího slona. Hiena ho učila jak se chcechtat a schovávala mu svačinu do školy, slon ho učil troubit. A teď přichází hlavní zápletka filmu. Lvíček se chtěl naučit od opice skákat, a ta mu řekla že jen za nosorožčí roh. Lvíček pro něj šel, nosorožec se na něj naštval lvíček utekl a to je celé.

Kde je ponaučení? Nebo jaký to má smysl? Říkal jsem si že nic horšího už být ani nemůže ale to byl omyl.. Jakýsi hlas tam začal vyprávět další pohádku O tatínkovy který se přestal zlobit. Bylo to o tom že otec rodiny měl víno radši než vlastní tříletou dcerku. Jednoho dne si hrálo děcko u ledničky a jednu flašku vína rozbila. Tatínek se nadechl jako kdyby chtěl dítě seřvat, ale po kárném pohledu od maminky rozumně vysvětlil co ten capart udělal špatně… A ponaučení? Nehrajte si s tátovým chlastem nebo se bude zlobit. To je poselství co dnešní dospělí dávají dětem. Toliko k audiopohádkám které naštěstí dnešní děti díky televizi až tolik neposlouchají. Rozhodl jsem se v bádání pokračovat a vrhl jsem se na Televizní tvorbu. Když jsem byl capart já, klasický pohádky jako Dařbuján a Pandrhola, Obušku s pytle ven nebo Honza málem králem dávali jen o svátcích, a tak nezbylo nic jiného než se koukat na “studiovky” co vysílali po kuřátkách každý den na čt1. Byly to vlastně klasické příběhy, variace na čertova švagra, Lotranda a Zubejdu nebo mé oblíbené pošťácké pohádky. V naději že se konečně pobavím u tradiční pohádky zapnul jsem bednu a naladil jedničku.

2 minuty… Přesně tak dlouho jsem vydržel dívat se na tu obludnost kde tančila dvojčata oblečená stejně jako byly americké lolitky z jednoho nejmenovaného pornofilmu, a to na píseň od Lady Gaga. V tu chvíli jsem pochopil proč jsou dnešní děti takové jaké jsou. No, můžu jen doufat že se na studiovky vrhne pan Troška protože on je snad poslední který ví jak má pohádka vypadat.