Občas, když je manga hodně oblíbená, udělají z ní anime. Ovšem mnohem vzácnější je, když podle anime a mangy udělají i hranou verzi – Doramu.
Vzhledem k tomu že jedna taková dorama vyšla (před delší dobou, ale já se k ní dostal až teď), rozhodl jsem se o ní něco málo napsat.
Pojďme si tedy přiblížit tento nádherný příběh o lidech pro které hodně znamená.. Jejich výška
Celý příběh se točí kolem holky jménem Risa a kluka jménem Otani. Zatím co Risa je na japonskou dívku až moc vysoká, Otani je zase i na japonce, dost malý. Oba mají proto problém najít si partnera. Vzhledem ke společnému problému se tedy začnou navzájem podporovat a pomáhat si při hledání partnerů. A co čert nechtěl, Risa se do Otaniho tak nějak zamiluje.
V normální manze/anime by snad kluk hned opětoval její city, ať už pozitivně nebo negativně. Ale Otani je bohužel naprosto nemyslící idiot a nepochopí že ho Risa miluje ani po dojemném vyznání při ohňostroji. (Moje oblíbená scéna)
Když po pár kapitolkách Otanimu konečně dojde že to Risa myslela smrtelně vážně, požádá jí o čas na rozmyšlenou…… (chvilka napětí)
….
….
A pak jí odmítne.
Po několika ubrečených scénách Risa poprosí Otaniho aby se choval tak jako předtím. Prostě, chtěla vzít zpátky to první vyznání. Otani, i když zjevně nerad, Souhlasí. A zase je chvilku všechno v pořádku.
No… A tady vyprávění děje utnu. Nejsem zrovna dobrej vypravěč a
rád bych aby jste z té mangy/anime/doramy taky něco měli. Místo toho se zaměřím na visuálně-technickou stránku věci. Jak anime tak manga má podle mě naprosto nádhernou kresbu. Je to jeden z mála stylů kterej prostě žeru. Nakahara Aya prostě umí
Oproti tomu dorama verze zase vyniká Risou. Bože já tu holčinu co jí hraje miluju. Sice místy hodně přehrává, ale a to jsem si u doramy tak nějak zvykl.
Dál u mě hraná verze zabodovala vedlejšími charaktery. Nejvíce jsem si oblíbil dědu v zubařským křesle. Na druhém místě je paruky měnící učitel a na třetím potom Maity Sensei. Který sice není až tak vedlejší, ale v doramě se objevil jen na konci. Ten mě naprosto dostal svým příchodem ve stylu YOROSHI QUEEEEEEN!


No… A tím bych tak nějak ukončil dnešní rádoby recenzočlánek.