nevím, kolik lahví piva jsem
zkonzumoval, zatímco jsem čekal, že se věci samy
vyřeší.
nevím kolik lahví vína a whisky
a piva
hlavně piva
jsem zkonzumoval po
rozchodech se ženami –
při čekání na zazvonění telefonu
při čekání na kroky na schodech…

a telefon vždycky zazvoní,
až když je pozdě
a kroky se vždycky ozvou,
až když je pozdě.
teprve, když mám žaludek
až v krku,
přicházejí svěží jako jarní květy:
„co se to s tebou sakra stalo?
budeš se sbírat 3 dny, než mě budeš moct ošoustat!“

ženská vydrží
žije o sedm a půl roku déle
než muž a pije hrozně málo piva
protože ví, že jde
na tloušťku

když my šílíme,
ony jsou v tahu,
tančí a smějí se
s nadrženými primitivy.

ještě je tu pivo
řada pytlů s prázdnýma flaškama
a když ten pytel zvedneš
láhve proletí zvlhlým
papírovým dnem
kutálejí se
cinkají
vytéká z nich šedivý vlhký popel
a zvětralé pivo,
nebo se pytel převrhne ve 4
ráno
a vydá jediný zvuk v tvém životě.

pivo
řeky a moře piva
piva piva piva
v rádiu hrají milostné písně
telefon mlčí
a stěny stojí
rovně nahoru dolů
a pivo je to jediný, co zbývá.